Strucne

Diagram: (45k)

Rozloha: 450 000 km2 (Cesko 78 000 km2)
Pocet obyvatel: 9 milionu (Cesko 10 milionu)
Vodstvo:
Temer vsechny reky patri k povodi Baltskeho more. Mnozstvi vodopadu, pereji a hojnost vody.
Podnebi:
Podnebi Svedska ovlivnuji dva protichudne faktory - na jedne strane teply Golvsky proud a teple morske vetry vanouci z Atlantiku, na druhe strane studene proudeni od Severniho ledoveho oceanu, prinasejici s sebou arkticky vzduch.
Prumerna lednova teplota: (stupnu Celsia)
v Laponsku -14,0
ve Stockholmu -2,9
v Lundu -0,8
Prumerna cervencova teplota: (stupnu Celsia)
v Lundu +17,2
ve Stockholmu +17,8
v Laponsku +16,5
Na severu zeme od 28.5. do 18.7. nezapada slunce (polarni den) V Luleå (severni Svedsko) trva nejdelsi letni den pres 23 hodin, ve Stockholmu 18.5 hodiny. Prumerna rocni teplota ve Stockholmu je +6.6 stupnu Celsia. Stockholm ma nejvice srazek v srpnu, nejmene v breznu.

Pocasi je strasne dulezite, kdyz ma clovek dovolenou SMHI
Jeste jedna velmi dobra stranka o pocasi ve Svedsku

9 milionu obyvatel, hustota na 1 km2 = 20 obyvatel, v Evrope je nizsi akorat v Norsku, Finsku a na Islandu.

Pres 100 000 obyvatel melo v r. 1977 11 mest:
Stockholm
Göteborg
Malmö
Uppsala
Norrköping
Västerås
Örebro
Jönköping
Linköping
Borås
Helsingborg

Nizke prirustky obyvatelstva (mala porodnost). 12.0 porodu na 1000 obyv. je posledni misto v Evrope. 11.0 umrtnost na 1000 obyv.
Sved ma pri narozeni nadeji dozit se 72 let, svedka 77.5 roku.

Etnicke slozeni obyvatel:
89 procent Svedu
11 procent pristehovalcu, z nichz 3 procenta ma svedske obcanstvi.

Nabozenstvi: 90 procent svedska cirkev (Svenska kyrkan). Vedle ni pusobi jeste rimsko-katolicka cirkev, Svedska misionarska spolecnost, Evangelicka narod. spolecnost, babtiste a j.

Pristehovalectvi:
Pocet pristehovalcu rocne 29-43 000. V nekterych letech pocet pristehovalcu prevysuje pocet vystehovalcu.

Statni zrizeni:
Dedicna konstitucni monarchie od 19.9.73 kral Carl XVI Gustav

Politicke strany:
Socialne demokraticka strana
Strana stredu
Umirnena sjednocena strana
Lidova strana
Levicova strana-komuniste

Kolem r. 8000 pr. n. l. - v dobe tani islandskeho ledovce prichazeji na uzemi Svedska prvni osidlenci.
Kolem r. 2500 pr. n. l. - Mladsi doba kamenna, vznik stalych sidlist, z teto doby pochazeji mohyly a chodbovite hroby.
Kolem r. 1500 pr. n. l. - Doba bronzova, kamenne hroby a skalni kresby v Tanumu.
Kolem r. 500 n. l. - Sveove ovladnou stredni Svedsko, centrem jejich rise se stava Stara Uppsala.
800 - 1050 Doba Vikingu. Mocna rise Svea s centrem ve Stare Uppsale. Mesto Birka na ostrove Björkö v jezere Mälaren je nejdulezitejsim obhodnim stredistem. Rok 829 prichazi do Svedska krestansky misionar Ansgar.
1000 - zavadi se krestanstvi, vytvari se Svedska rise.
1050 - 1250 Uppsala se v r. 1164 stava sidlem biskupa, v r. 1250 je zalozen Stockholm.
1250 - Stockholm se stava hlavnim mestem rise.
1389 - 1521 Slouceni severskych zemi (Svedsko, Norsko, Dansko) v tzv Kalmarskou unii.
1523 - 1560 Po vymaneni z danskeho podruci je kralem zvolen Gustav Vasa. Vznik samostatneho svedskeho statu, zavedeni dedicne monarchie.
1630 Gustav II Adolf vyrazi do 30-ti lete valky. Svedsko se stava velikou mocnosti. Svedska vojska v Rusku, Polsku, Rakousku, Cesku a Nemecku. Velmocenska era.
1658 Podepsan mir v Roskilde, Dansko prenechava Svedsku Skåne, Blekinge, Halland a Bohuslän.
1718 Karl XII padl v Fredrikshald v Norsku. Doba mocne Svedske rise konci. Svedsko ztraci sva nemecka pasma.
1772 - 1792 Gustav III se stava samovladnym kralem. Zavrazden na maskarni plese ve Stockholmske opere.
1808 - 1809 Valka proti Rusku, Rusove plundrujou svedske pobrezi. Svedsko prohrava Finsko Rusku.
1810 Rod Bernadotte je zvolen do svedskeho kralovstvi.
1814 - 1905 Unie (spolek) Svedsko-Norsko. Od teto doby nevede Svedsko zadnou valku.
1932 Nastup vlady socialnich demokratu, utvareni lahobytneho statu.
1952 Zalozeni Severni rady pro spolupraci s Norskem, Danskem a Islandem.
1971 Jednokomorovy parlament.
1975 Prijata nova ustava, podle niz ma kral jen reprezentativni funkci.
1986 Ve Stockholmu zavrazden predseda vlady Olof Palme.
1986 Milan Srba prichazi jako pristehovalec do Svedska.
20. stoleti Ve srovnani s ostatnimi zememi ma Svedsko klidny vyvoj v demokracii a zvysujici se blahobyt. Zeme byla neutralni v obou svetovych valkach.

Hlavni mesto: Stockholm
Maly Stockhom: 670 000 obyvatel
Velky Stockholm: 1 600 000 obyvatel
Stari: 800 let
Mesto zalozil v roce 1253 knize Birger Jarl. "Benatky severu" dnes. Rozprostira se na 15 ostrovech. Prumysl je rozdelen na severozapadni a jizni okraj. casti mesta.

Podniky: Alfa Laval (turbiny), Separator (odstredivky), Atlas Copco (vzduch. kompresory), LM Eriksson (sdelovaci technika), Elektrolux (chladnicky, vysavace).

Letiste Arlanda

Historicke pamatky:
Stockholm je pomerne chudy na pamatky jako vsechna severska mesta, vybudovana vetsinou ze dreva, byl nicen velikymi pozary a ztratil tak mnoho vzacnych ukazek stare severske architektury.
Kralovsky zamek: (Kungliga slottet)
barokni sloh, pudorys 120x115m, postaven 1690-1754, v nem sbirka gobelinu. Na nadvori se v cervenci a v srpnu kona ve stredu, v sobotu a v nedeli slavnostni stridani zamecke straze.
Katedrala (Storkyrkan)
pobliz zamku (13. stoleti), barokni sloh (1736-1743) Nejstarsi Stockholmsky kostel, uvnits stredoveke rezbarske dilo sv. Jiri a drak (vicebarevne). Zde byli korunovani svedsti kralove. Riddarholmsky chram (Riddarholmskyrkan)
od 17. stoleti svedskym Pantheonem. Jsou v nem umisteny telesne pozustatky nekterych svedskych kralu (Gustav II. Adolf, Karel XII, Gustav V Adolf), Interier je pozdne goticky.

Stare mesto (Gamla staden)
Lezi na ostruvku mezi severni a jizni casti mesta. Male, dlouhe pouhych 700 m, nekolik malo ulicek. Zde bydli jenom 1 procento obyvatel Stockholmu. V sousedstvi stareho mesta je kralovsky zamek, vladni budovy, stara budova parlamentu a.j.

Radnice (Stadshuset)
je mlada stavba (1806-1945). Vez je vysoka 96 m, strecha tvaru lucerny. Zvonkova hra na vezi hraje starou lidovou pisen o sv. örjanovi a v okenku veze se objevuji figurky svateho Jiriho, draka a princezny. V interieru radnice se nachazi Modry sal (Blå hallen) a Zlaty sal (Gyllene hallen). Kazdym rokem se zde kona velika slavnost nositelu Nobelovy ceny - Nobelpris.

Kralovska trida (Kungsgatan)
je hlavni Stockholmska tepna. Asi v polovine sve delky tvori jednu stranu Senneho namesti (Hötorget) jez je centrem mesta. Jako dominanta je 5 vyskovych budov (obchody, kancelare atd). Senne namesti je dejistem vyznamnych kulturnich udalosti - nachazi se zde Koncertni dum (Konserthuset) - kde se udeluji kazdy rok Nobelovy ceny. Pred Koncertnim domem je sousosi Orfeova fontana sochare Carla Millese. Kralovskou tridu protina siroka Sveavägen, na jejiz severnim konci se tyci vyskova budova mezinarodniho vedeckeho strediska, nesouciho jmeno svedskeho multimilionare Wennera - Grena.

Charakteristickou casti Stockholmu je ostrov Djurgården. Mnoho restauraci a zabavnych podniku vcetne lidoveho zabavneho parku Gröna Lund a v neposledni rade Skansen (muzeum v prirode). V lete jsou zde koncerty, umistena taky ZOO.

Ve ctvrti Gärdet se tyci Kaknäska vez (Kaknästornet) - nejvyssi stavba Skandinavie. Ve vysce 115,5m jsou na ni vyhlidkove terasy.

Stockholm je mesto musei a umeleckych galerii. Pristupne jsou i umelecke sbirky v Kralovskem zamku vcetne kolekce soch ve Sbirce antickeho umeni Gustava III. (Gustav III.:s antiksamling)

Narodni muzeum (Nationalmuseum)
Severske muzeum (Nordiska museet)
Etnografiska museet - sbirky z Dalneho vychodu a.j.
Tekniska museet
Moderna museet
Namorne-historicke muzeum (Sjöhistoriska museet)
Musikhistoriska museet
Postmuseet a.j.

Ve zvlast zkonstruovanem muzeu u Skansenu je vystavena kralovska valecna lod VASA, ktera se pri sve prvni plavbe kratce po vypluti ze Stockholmskeho pristavu (1628) potopila. Z morskeho dna byla vyzvednuta (1961) a byla zrestaurovana a konzervovana.
Socharske galerie (Millesgården) - dila sochare Carla Millese lezi na ostrove Lidingö.

Sport:
Sportovni stadion Globen
zimni stadion Johanneshov
fotbalovy stadion Råsunda

Doprava:
Tunnelbanan - (metro) tvori ji tri podsystemy. 1) spojuje centrum se zapadni a jizni casti 2) vede ze severu centrem na jihozapad 3)nejnovejsi, spojuje centrum se severovychodem

Celkova delka je 110km, z toho 37km vede na povrchu a 53km ve skalnich tunelech. Podzemni draha - 65 procent z cele verejne dopravy.

Odkaz na bezvadne stranky o Stockholmu.

Nejjiznejsi a nejurodnejsi kraj je Skåne ("Obilnice Svedska) 2,5procenta rozlohy cele zeme.

Malmö
Je stredisko kraje. Male Malmö ma 250 000 obyvatel, velke Malmö ma 500 000 obyvatel. Malmö je po Stockholmu a Göteborgu treti nejvetsi mesto Svedska. Pristav, textilni zavody, stavebni a potravinarsky prumysl. Renesancni radnice, chram sv. Petra a zamek, v nemz je zajimave muzeum.

Helsingborg
110 000 obyvatel, hrad Kärnan.

Lund (75 000)
lezi nedaleko Malmö, mesto s druhou nejvetsi svedskou univerzitou, zalozenou v roce 1668. Na severovychod od Skåne lezi kraj-

Blekinge ("Zahrada Svedska")
Idilicka scenarie malebnych udoli, jezer a lesu (bukove a dubove, ktere jsou ve Svedsku vzacne.) Strediskem je Karlskrona (60 000). Zde se nachazi statni namorne-historicke muzeum (Statens sjöhistoriska museet)

Na zapadnim pobrezi lezi Bohus. Pobrezi pripomina norske fjordy. Stredistem kraje je mesto Uddevalla (47 000). Kraj je bohaty na historicke pamatky, z nichz nejstarsi jsou kresby malovane barvou na plochach skal. (1000 roku pred nasim letopoctem).

Kraj Västergötland lezi mezi jezery Vännern a Vättern. Nejprumyslovejsi oblast Svedska. Centrum je Göteborg (500 000) je nejdulezitejsi pristav zeme "brana na zapad". Svetoznama firma Volvo. Ve meste se nachazi Konstmuseum a Röhsska museet=umelecky design (nejlepsi v Evrope).
Smetanamuseet - Bedrich Smetana pobyval v Göteborgu a dnes tu ma museum.
Borås (105 000) textilni prumysl.

Kraj Småland ke kraj sklaru. Nejvetsim mestem je Jönköping (108 000)
zalozen 1284. K Jönköpingu prileha mesto Huskvarna.

Kalmar na baltskem pobrezi.V roce 1397 byla v nem uzavrena unie mezi Danskem, Svedskem a Norskem, ktera spojila tyto tri zeme v jedno kralovstvi. Dominantou Kalmaru je mohutny hrad (13. stoleti) kdysi nazyvany "zamek a klic ke Svedsku". Vnitrni umelecka vyzdoba je renezancni.

Ostrovy:
Öland je spojen s pevninou mostem. Na ostrove zije 22 000 obyvatel. Mimoradne suche a teple podnebi. Rovinata krajina ölandu a vetrne mlyny pripominaji typickou holandskou scenerii.
Gotland (55 000) je bohaty na historicke pamatky. Turismus. Priznive klimaticke podminky, rozsahle pisecne plaze. Strediskem je mesto Visby (20 000).

Kraj Östergötland - bohaty na jezera, urodne oblasti a lesy. Linköping (110 000) letecky a automobilovy prumysl (SAAB). Katedrala ze 13. stoleti.

K pametihodnostem kraje Södermanland patri katedrala ve meste Strängnäs (23 000) jez je jednou z nejvyznamnejsich gotickych pamatek ve Svedsku, a zamek Gripsholmen ze 16. stoleti, v nemz je umistena jedna z nejvetsich zbirek portretu na svete.

Mesto Uppsala (140 000), goticka katedrala, nejvetsi ve Skandinavii. Stavba byla zapocata v roce 1287 a jsou v ni hrobky krale Gustava Vasy, dale vedce Carla Linnea. V roce 1477 byla zde zalozena nejstarsi svedska univerzita.

Zapadni cast kraje Jämtland je vyhledavanou oblasti pro zimni rekreaci, zejmena Åre. V Jämtland je take rada elektraren zasobujici Stockholm. Nejvetsim mestem je Östersund (55 000)

Z hlediska rozmisteni prumyslu existuji tri oblasti, vyznacujici se vzajemne odlisnou strukturou prumyslove vyroby:
Jizni Svedsko - hlavne prumysl sklarsky, keramicky, potravinarsky, chemicky a textilni.
Stredni Svedsko - prevlada strojirenstvi a drevozpracujici prumysl.
Severni Svedsko - v teto oblasti je soustreden tezebni prumysl, drevarske zavody, papirensky prumysl a vyroba celulozy.

Nejvetsi svedske firmy:
VOLVO AB - Göteborg - dopravni prostredky, zem. stroje
Svenska kullagerfabriken (SKF) - Göteborg - Kulickova loziska
ASTRA - Stockholm - Medikamenty, leciva
SAAB-SCANIA AB - Linköping - letadla, auta
ASEA - Västerås - elektricke zarizeni
ERICSSON AB - Stockholm - komunikacni zarizeni, telefony
ELEKTROLUX AB - Stockholm - stroje pro domacnost
SKANSKA AB - Stockholm - stavby budov
STORA KOPPARBERGS - ocel, celulosa
MODO AB - papir
ALFA LAVAL AB - odstredivky
SANDVIK AB - Sandviken - ocel, naradi
ATLAS COPCO AB - Stockholm - pneumaticke zarizeni
BYGGPRODUKTION AB (BPA) - Stockholm - Vystavba budov
AGA AB - Lidingö - domaci osvetleni, elektronika

Stavebni a bytove hospodarstvi:
Ve stavebnictvi pracuje priblizne 300 000 lidi (10 procent) z toho na useku bytove vystavby 170 000. Bytova vystavba ma v poslednich letech klesajici tendenci. Stoupa vystavba rodinnych domku. V r. 74 pres pokles bytove vystavby zustalo 40 000 modernich bytu neobydleno i kdyz existuje nedostatek bytu. Jen ve Stockholmu ceka na byt 120 000 lidi. (vysoke najemne) Najemne roste 2 krat rychleji nez ceny potravin. Na byt az 40 procent cisteho prijmu rodiny.

Zeleznice:
celkem 12 114 km, avsak celk. delkou trati 1,5 km pripadajici na 1000 obyvatel se radi na 1. misto v Evrope. Zeleznice jsou v rukou statu.

Silnice:
Dominujici postaveni v preprave osob. Jeden automobil pripada na 3 obyvatele.

Nezamestnanost: 12 procent v roce 1996

Stravovani je dost jednotvarne. Svedska tabule "smörgåsbord" je znama po celym svete.

Poledni jidlo = lunch
Knedliky nedelaji, neznaji vubec ceskou hrubou mouku.
Vecere = middag - o proti lehkemu polednimu lunchi to byva hlavni jidlo dne.

Svedske pino ve 4 druzich:
I.trida - lättöl (1,8%)
II.A trida - folkök (2,8%)
II.B trida - mellanöl (3,6%)
III. trida - starköl (5,4%)
mellanöl je nejoblibenejsi
Velmi levne je jizni ovoce: za cenu jednoho balicku cigaret je mozno koupit 4 kg bananu nebo 3 kg pomerancu.

Nektere speciality:
Nalozeny sled je nasoleny syrovy sled nalozeny do octa, cibule a cukru a koreni.
Janssons frestelse=Janssonovo pokuseni - ansovicka (ryba), cibule, brambory a slehacka, pece se v troube.
Smazeny sled a bramborova kase. (Stekt strömming)
Kysely sled (Surströmming) - soleny a kvaseny sled, specialita z Norrlandu. Silene smrdi, aby se dala jist, musi se na ni clovek zvyknout.
Biff a la Lindström - fasirka zamichana s cervenou repou a rozmarem, smareny a podavany s cibuli a bramborem.
Gravad lax - nalozeny losos v horcicnem nalevu.
Sobi maso (renkött) na ruzne zpusoby.

Bez pojmu svedsky stul si skandinavskou kuchyni nelze predstavit. Podava se v sobotu a nedeli v hotelech a hostincich podel silnic a dalnic.

Mleko je bezny piti k jidlu.

Nejvhodnejsi doba pro cestovani je cerven-srpen. Pobyt v prirode neni v zadnem smeru omezen.

Jihovychodni Svedsko
Skåne = rovina, lesy, jezera. Na jihovychode krasne plaze. Zemedelska zasobarna zeme, farmy a zamecky (20 ks), centrem je Malmö. Na vystavisti kazdy srpen mezinarodni veletrh. Severovychodne mesto Lund - katedrala z 12. stoleti. Höganäs je stredisko keramickeho prumyslu. Kalmar je stredoveky krasny hrad a take 5 km dlouhy most spojujici ostrov Öland. Na ostrove Öland je nejvetsi evropska ornitologicka zahrada a rada historickych pamatek z doby Vikingu. Na Gotlandu krasne pisecne plaze, kostely z dochovanymi freskami (stredisko = Visby)

Jihozapadni Svedsko:
je charakterizovano piscitymi plazemi a romantickymi pobreznimi skalisky, jezery v lesich a mnozstvim archeologickych nalezist. V Borås je nejvetsi ZOO. Nejvetsi mesto je Göteborg. (Namorni muzeum,
Poseidonova fontana (Carl Milles)).

Stredni Svedsko:
Pahorkovita krajina, borove a brezove lesy, mnozstvi jezer. Uppsala - katedrala 1436, Universita 1477, botanicka zahrada. Sigtuna - zalozena v 11. stoleti, nejstarsi mesto Svedska. Västerås, Eskilstuna (ZOO), Nyköping, Stockholm. Atrakci Stockholmu je velky zabavny park Gröna Lunds Tivoli.

Krajina svedskeho folkloru:
zeme jezer, rek a pohori, tradice, stredisko rekreace je v blizkosti mesta Gävle, uzke ulicky, cerveno-bile domky. Provincie Värmland je nejkrasnejsim krajem Svedska. Dalarna je oblast pro lyzare.

Severni Svedsko:
na polarnim kruhu: svit pulnocniho slunce, medvedi, losi, moznosti nejen lyzovani v lete, ale i koupani, rybareni a lovu. Stredisko zimnich sportu Åre, Luleå s primorskymi plazemi.

Hotely:
Vice velikych hotelovych spolecnosti, napr. SARA, Reso, Scandic, OK, Inter S, Sweden. Ceny za hotely ve Svedsku je docela vysoke, ale v lete byvaji tzv. rodinne pokoje (familjerum) na hotelech levnejsi. Existuji take hotelove seky (slevy).

Vandrarhem - turisticka nocleharna
Stejne jako v ostanich skandinavskych zemich se ubytovny vyvinuly vice na fodinne ubytovani. Vetsina z 250 ubytoven maji pokoje pro rodiny. Vetsina hostu ma auto. Vandrarhem spravuje Svedsky turisticky svaz. Ubytovny lze opravdu doporucit, protoze jsou pomerne levne a neplti v nich zadne vekove omezeni.

Camping
Kolem 1000 kempinu, mnoho ma na pronajem i chaty s 2-4 luzky. Ve Svedsku lze pomerne snadno najit u jezera nebo v lese pekne misto na stanovani. Na pobrezi jsou vsak kempy v cervenci vetsinou preplneny. Vlastnici kempingovych karet poridi pobyt v lemp neco lacineji. Existuji i kempy, co vyzaduji k ubytovani kempingovo kartu. Da se poridit za 60 sek ve vetsine kempingu.

Vseobecne pravo - "Allemansrätt"
Ve Svedsku takrka nenaleznete cedulky typu "Vstup zakazan", "Soukromy majetek", Skoro nikde neni videt ploty a zavory. Protoze tu plati vseobecne pravo "allemansrätt", muzete se volne pohybovat v prirode, ale musite pritom respektovat obyvatele, zver i rostliny. Smi se stanovat bez povoleni jednu noc, samozrejme ze pozemek se nesmi poskodit, a stan se nesmi postavit moc blizko k obytnym domum. Jestli muzete, kontaktujte majitele pozemku.
Vice se doctete na tomto odkazu -->>

Co zakoupit:
Sklo a kristal (Orrefors, Boda, Kosta, Lindshammar), drevene vyrobky, keramika, rucne predene koberce, drevene koniky z Dalarna.

Otviraci doby:
Banky 9,30-15, nekdy i 16,30-18 jeden nebo 2 dny v tydnu, so, ne zavrino.
Obchody maji velice rozdilne otviraci doby. Bezne 9-18, so 9-14. Prodejny potravin maji casto otevrino dele, vetsinou vsechny dny v tydnu a do 19 nebo 20 hodin. Obchodni domy maji i otevreno v nedeli 12-16. Posty 9-18, soboty 9-13, nedele zavrino.

Oficialni svatky:
1.leden - Novy rok,
6. leden - Tri kralove,
Velky patek, Velikonocni pondeli,
1. kveten - Svatek prace,
Nanebevstoupeni Pane
6. cerven - statni svatek,
Svatodusni nedele a pondeli
22. cerven - den letniho slunovratu (Midsommar) sobota
Konec rijna/zacatek listopadu - Vsech svatych
24. prosinec - Stedry den
25. prosinec - 1.svatek vanocni
26 . prosince - 2.svatek vanocni
31. prosinec - Silvester

Maximalni rychlosti a dopravni predpisy:
Dalnice 110 km/h, ostatni silnice 70, 90 nebo 110 km/h, v obcich 50 km/h. Povolena rychlost je vzdy udana znackou. Osobni auto s privesem max. 70 km/h. Hlavni silnice maji dobry standard - asfalt. Mensi silnice a cesty muzou byt i sterkove. Zima ma negativni vliv na svedske silnice a proto se nemuze pocitat se stejne hladkym povrchem jako v jiznejsich zemich. Pozor na vsechny losy a soby, hlavne na severu zeme. Losy jsou velika zvirata a rocne zapriciny mnoho tezkych dopravnich nestesti. Klopena svetla musi byt zapnuta behem jizdy i behem dne. Zimni gumy s hreby nejsou povoleny od 1. kvetna - 1. Listopadu. Parkovni predpisy jsou prisne kontrolovany a kazde jejich poruseni se prisne trest, rovnez i v mensich mestech.